Výzkum ukázal, že přibližně polovina Čechů si myslí, že homosexuálové by měli mít právo adoptovat biologické dítě svého registrovaného partnera a lesbické ženy by měly mít právo podstoupit umělé oplodnění. Vůči adopci dítěte z dětského domova homosexuálním párem je česká veřejnost již skeptičtější.

Největší obavy panují ohledně negativního vlivu absence vzoru obou pohlaví na vývoj dítěte vyrůstajícího s homosexuálními rodiči a jeho vrstevnických vztahů.

Adopce dítěte partnera stejného pohlaví je v této oblasti vnímána českou veřejností nejliberálněji. Právo adoptovat dítě z dětského domova by registrovaným homosexuálním párům poskytla méně než polovina respondentů, svobodným homosexuálním jedincům pak jen třetina. Ohledně posledně jmenovaného práva se pro i proti vyjádřila srovnatelná část dotázaných, u všech předchozích výroků je nesouhlasících respondentů vždy méně než souhlasících.

Podrobnější analýza přinesla informace o rozdílech v postoji české populace k právům homosexuálů z hlediska různých demografických charakteristik. Muži zastávají odmítavější postoj než ženy. Z hlediska věku se jako nejliberálnější projevili mladí lidé ve věku let, naopak respondenti nad 45 let věku zaujímají viditelně konzervativnější postoje.

Věřící osoby, především ty hlásící se k nějaké církvi či náboženské skupině, mají k právům homosexuálů odmítavější postoj než lidé bez vyznání. Stejně tak osoby, které osobně neznají žádného homosexuála, ve srovnání se zbytkem populace.

Soud EU podpořil stejnopohlavní páry, rodičovská práva platí všude stejně | Právní prostor

Respondenti vyjadřující větší obavy o blaho dětí vyrůstajících s homosexuálními rodiči se staví k právům osob s homosexuální orientací negativněji. Naopak tolerance k odlišnostem vykazuje opačný vliv. Přibližně polovina dotázaných se domnívá, že děti z homoparentálních rodin se mají stejně dobře jako ostatní děti. Dvě pětiny respondentů se ale obávají, že vývoj dětí žijících s homosexuálními rodiči může být negativně ovlivněn absencí mužského nebo ženského vzoru.

Třetina dotázaných si dále myslí, že děti homosexuálních rodičů jsou častěji oběťmi šikany. Obavy týkající se homosexuality daných dětí vyjádřila přibližně čtvrtina vzorku. Výzkumu, který probíhal ve dnech 9. Respondenti šetření představují reprezentativní vzorek internetové populace ve věku 15—59 let. All rights reserved. O společnosti Kontakty Lidé Volná místa Nabídka služeb. Dodržujeme standardy. Založili jsme. Registrované partnerství je úředně nebo jinak zaznamenané partnerství. Od Při schvalování byl tento zákon všeobecně považován za krok vyhovující potřebám homosexuálně orientovaných osob a označován předkladateli též jako krok k jejich zrovnoprávnění, odpůrci zákona naopak za ohrožení konzervativních hodnot, zejména tradiční rodiny.

Použité slovo partner se do češtiny dostalo přes francouzštinu a angličtinu a jeho kořen pochází z latinského slova pars část ; slovo partner znamená v obecném významu účastník, společník, podílník. Obdobné právní instituty existují i v řadě dalších zemí; přestože se názvy a právní úpravy v jednotlivých zemích liší, uzavření takového svazku v jednom státě je zpravidla právní překážkou pro uzavření obdobného svazku nejen v tomtéž, ale i v jiném státě, stejně jako pro uzavření manželství.

V některých zemích Belgie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko, Norsko, Portugalsko je právní institut svazku osob téhož pohlaví totožný s institutem manželství, ve Francii mají právo uzavřít registrované partnerství nazývané občanský pakt solidarity i dvojice osob opačného pohlaví, v letech — platila podobná úprava i v Belgii a snahy o rovnoprávnost heterosexuálních svazků s homosexuálními se objevují i v dalších zemích.

Ve Francii bylo v roce 95 procent ze všech párů, které nově uzavřely občanský pakt solidarity, heterosexuálních.

Umělé přerušení těhotenství chirurgicky | Jak miniinterupce probíhá

Zavedením institutu registrovaného partnerství není dotčeno právo uzavírat libovolná neregistrovaná partnerství či žít ve zvolené formě soužití konkubinát , společná domácnost , vzájemná či jednostranná péče, postavení druha či družky atd.

Úřední registrace svazku je spojena s přijetím speciálního zákonem určeného okruhu povinností, omezení, práv či výhod, činí soužití průkaznějším a je považována i za známku toho, že stát uznává význam a hodnotu takového svazku. Institut má některé rysy obdobné manželství , ovšem obvykle s nižším rozsahem práv a povinností. Registrované partnerství odvozuje své poslání především z funkce rodiny a vztahu mezi manželi, zejména z hlediska vzájemné péče a domácího soužití, zatímco s obchodními, zájmovými, náboženskými, politickými či přátelskými formami vztahů a soužití obvykle nebývá institut spojován.

Ve francouzském modelu je však hojně využíváno jako nižší, méně závazná obdoba manželství a bývá zmiňováno i využití pro soužití a vzájemnou péči osob bez sexuálního vztahu. V Česku byl zákon o registrovaném partnerství v parlamentu navrhován v různých podobách už od Návrh zákona obsahoval paušální odkaz na zákon o rodině a oproti manželství vyjímal jen společnou výchovu dětí a adopci.

Jedním z hlavních oponentů zákona byl Marek Benda ODS , kterému vadilo zejména přiznání daňových výhod, které dle něho souvisí s výchovnou funkcí rodiny a byly by zneužitelné. Benda se rovněž obával, že do pěti let by byl ze zákona vypuštěn zákaz adopcí. V roce sněmovna zamítla další poslanecký návrh zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví. Za tento výrok byl kritizován.

V roce vláda Miloše Zemana předložila parlamentu vlastní návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví, [5] vypracovaný z pověření vlády ministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem , avšak poslanecká sněmovna jej vrátila vládě k dopracování, k čemuž pak už kvůli parlamentním volbám nedošlo.

Hlavními argumenty odpůrců zákona byla obava z oslabení postavení tradiční rodiny a možnost výchovy dětí v homosexuálních svazcích. Nový návrh zákona o registrovaném partnerství upravila až v roce vláda Vladimíra Špidly , ale k projednání do parlamentu jej nepředložila. Gay a lesbické organizace kritizovaly, že k přípravě této verze nebyly přizvány. Až další poslanecký návrh z dubna byl schválen poslaneckou sněmovnou Prezident republiky Václav Klaus však zákon vetoval.

Veto bylo nakonec přehlasováno poslaneckou sněmovnou dne Institut registrovaného partnerství tak v ČR platí od 1. V roce byl zákon novelizován , šlo spíše o právně-technickou změnu a v rozsahu práv a povinností z partnerství plynoucích nedošlo k zásadním změnám. Podle českého práva trvající registrované partnerství bránilo až do roku tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.

Rada vlády pro lidská práva shledala takové ustanovení za diskriminační a vyzvala ministra pro lidská práva , aby předložil vládě návrh na nápravu tohoto stavu, který je dle právní analýzy Jana Wintra v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i s ústavním pořádkem České republiky.

Také pokud by si jeden z partnerů osvojil dítě druhého partnera, z matriky bude vypuštěn zápis o původním rodiči. Někteří politici a odborníci prosazovali místo speciálního institutu pro dvojice osob stejného pohlaví, výkladem asociovaného s homosexuální orientací, šíře pojatý institut, který by nebyl vázaný na pohlaví partnerů. V roce se pro podobné řešení vyslovili například David Elischer z pražské právnické fakulty, ředitelka České demografické společnosti Jitka Rychtaříková, dlouhodobě ho podporuje Petr Nečas , vstřícně se k němu staví i ministr Jaromír Drábek nebo místopředsedkyně VV Dagmar Navrátilová a Vladimír Špidla.

Proti se vyjádřili třeba ministr Jiří Pospíšil či tvůrce návrhu nového občanského zákoníku Karel Eliáš. Registrované partnerství v Česku mohou uzavřít dvě dospělé osoby stejného pohlaví dvě ženy nebo dva muži , z nichž aspoň jedna má české státní občanství. Uzavírá se před pověřeným matričním úřadem vždy jen jeden v kraji, partnerství osob bez trvalého pobytu v Česku registruje Úřad městské části Brno-střed. Partneři před úřadem činí prohlášení, které může, ale nemusí proběhnout veřejným a slavnostním způsobem.

Úřad pak provede zápis do knihy registrovaného partnerství a vydá doklad o registrovaném partnerství. Tento stav se partnerům zapisuje i do občanského průkazu. Uzavření partnerství brání trvající manželství nebo registrované partnerství některého z partnerů. Partnerství zaniká úmrtím, prohlášením za mrtvého , změnou pohlaví nebo rozhodnutím soudu o jeho zrušení, a to po vzájemné dohodě nebo i jen na žádost jednoho z partnerů, pokud ten prokáže, že partnerský vztah již fakticky netrvá.

Registrované partnerství zakládá partnerům řadu práv i povinností a promítá se do mnoha oblastí života. Jde zejména o:.

Problémy osvojení dětí on JSTOR

Evropský soud pro lidská práva v roce konstatoval, že registrované partnerství není univerzálním lidským právem a smluvní státy Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nemají povinnost jej umožňovat uzavřít. Zavedení či nezavedení registrovaného je věcí svobodného uvážení konkrétních států. Vzhledem k poměru hlasů soudců a významu tématu lze očekávat, že věc bude řešit velký senát ESLP.

Registrované partnerství je uzákoněno v následujících zemích: [21].

Diskuse: Děti homosexuálních rodičů jsou spokojenější, odhalila studie -

Rakouský právník Helmut Graupner zastupoval v roce klienty, kteří se domáhali práva na registrované partnerství osob různého pohlaví, ale zastupoval též stejnophlavní páry, které se domáhaly práva na manželství. Registrované partnerství nebo obdobný institut vymezující práva a povinnosti pro soužití stejnopohlavních párů je uzákoněn v těchto mimoevropských zemích:.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie. Stejnopohlavní soužití v Evropě Stejnopohlavní manželství. Registrované partnerství.

Neregistrované soužití. Neuznáváno či neznámo.