Markéta Vitošková Vedoucí práce: Mgr. Martin Kupka, Ph. Olomouc Markéta Vitošková Supervisor : Mgr. Především bych chtěla poděkovat panu Mgr.

Martinu Kupkovi, Ph. Ta je člověku dána stejně tak jako přítomnost osamělosti v jeho životě. Jedinečnost každého člověka, stejně jako osamělost, je tedy nedílnou součástí lidského údělu na tomto světě. Odlišné způsoby prožívání a chování mezi lidmi pak souvisí s jejich psychickými preferencemi, které utvářejí základ každé osobnosti.

Chybové hlášení

Lidé mohou různými způsoby získávat jak podněty pro své rozhodování, tak mohou rozdílně reagovat na neznámé a nečekané situace. Někdo má rád věci definitivní a dokončené, jiný zase neukončené a s otevřenými možnostmi. Každý člověk svým vlastním způsobem zpracovává podněty z okolního světa a je jen na jeho preferencích, které informace pro něj mají význam a které nikoliv.

Také prožívání osamělosti je rozdílné u každého jedince. Tato realita lidského života je obecně považována za jakési vychýlení z rovnováhy a znakem toho, že člověku něco chybí.

Přesto se někdo může oddávat osamělosti zcela dobrovolně. Nedobrovolná osamělost pak bývá obzvláště bolestivá a mohou ji pociťovat také lidé žijící ve společenství.

Jedinci si proto utvářejí různé strategie, jak před osamělostí uniknout. Lidské chování a prožívání lze i přes jejich rozdílnosti klasifikovat a popisovat, k čemuž slouží řada psychologických metod. Tato práce se snaží zjistit, zda nějak souvisí MBTI typologie osobnosti s prožíváním osamělosti. MBTI typologie 1. Podle něj není lidské chování náhodilé a má své pravidelnosti, které se dají popsat, klasifikovat a předvídat.

Každý člověk se chová odlišným způsobem v důsledku svých psychických preferencí, které se vztahují k základním orientacím a funkcím lidské mysli.

Tyto preference jsou vrozené a postupem času utvářejí základ naší osobnosti. Jedná se o sklony, které určují směřování člověka, ať už k lidem, činnostem či událostem. Jung uvedl do psychologické terminologie pojmy Extraverze a Introverze, Myšlení a Cítění, Intuice a Smysly, přičemž má vždy jedno z každého páru tendenci převládat a druhé má podpůrnou funkci.

Čakrt uvádí, že z této myšlenky pak vycházela řada dalších pokračovatelů, jako například John P. Golden, June Singer či David Keirsey.

Z těchto dimenzí pak rozlišujeme šestnáct osobnostních typů, které se dají rozčlenit mezi čtyři typy temperamentů. Čakrt zmiňuje, že si tato typologie získala obrovské popularity nejen v zemi svého vzniku USA, nýbrž po celém světě.

Je používána v personalistice pro volbu navzájem kompatibilních typů nadřízených a podřízených a také při složení optimálně vyvážených pracovních týmů. Dále je možné využití ve školách, v poradnách pro výběr partnera nebo povolání. Tato typologie dosáhla obrovské popularity a Pavlíčková dodává, že mnohdy až nekritického obdivu. Mezi její výhody patří snadná a rychlá použitelnost a to, že se při ni člověk nijak nehodnotí. Výrok o typu je pouze popisující a neříká nic to tom, kdo je horší nebo lepší.

Poukazuje pouze na to, co je, nikoliv na to, co by mělo být.

Žádná z preferencí není nadřazená a všechny jsou stejně důležité. Každá preference přitom představuje přirozený souhrn určitých předností a nedostatků. Tato typologie nenabourává, neničí sebedůvěru a naopak vysvětluje, proč některé mezilidské vztahy nefungují.

Jung a jeho pokračovatelé vycházejí z předpokladu, že temperament je dán člověku od jeho narození. Různosti jsou naprosto přirozené a neměly by se jim přiřazovat hodnotící soudy či je ztotožňovat s něčími chybami. Klíčová je přitom tolerance a vyrovnávání se s jednotlivými odlišnostmi. Důležité je poznání sebe sama, které nám napomůže nevnímat 8.

Toto poznání je ovšem celoživotní cestou, která stojí hodně úsilí. První dimenze se zaměřuje na příjem informací: Smysly S a Intuice N. Poslední dvě dimenze se týkají zaměření: Extraverze E a Intraverze I rozlišuje vnímání okolního prostředí a čerpání energie. Pro většinu lidí je vždy jedna z dvojic výraznější a mívají pak pocit, že ta jejich strana je nějak lepší.

Je ovšem nutné mít stále na paměti, že příklon k jednomu je vždy na úkor odklonu od něčeho jiného. Jung , 23 k tomuto dodává: Člověk nemůže být ve všech ohledech dokonalý. Je-li člověk dokonalý ve svém myšlení, zcela jistě není dokonalý ve svém cítění, protože nemůže dělat dvě věci najednou, jedna druhé překážejí. Proto, když chcete myslet nezaujatě, opravdu vědecky nebo filosoficky, musíte se vzdát všech citových hodnot Extraverze a Introverze Podle Junga může být mentální psychická energie orientována buď směrem ven, tzn.

MBTI TYPOLOGIE OSOBNOSTI A PROŽÍVÁNÍ OSAMĚLOSTI - PDF Stažení zdarma

Extraverze E , nebo dovnitř, tzn. Intraverze I. Jedná se o orientaci a postoj, jakým se lidé vyrovnávají s mentální únavou, jak získávají psychickou energii, kam ji orientují a odkud získávají podněty pro své rozhodování a jednání.

Čakrt , 21 uvádí, že obě preference vyjadřují směr toho, co nazýváme mentální metabolismus.

Extraverti podněcují společenské situace a rádi se seznamují s novými lidmi. Velmi rádi svému okolí bezprostředně sdělují své názory a emoce, jsou hovorní a optimističtí.

Potřebují mít kolem sebe lidi, často se připojují k různým skupinám či je sami vytvářejí. Extraverti upřednostňují přímou a osobní komunikaci o nejrůznějších tématech. Bývají často tam, kde se něco děje a vyzařují energií. Chtějí zahrnovat do svých aktivit ostatní anebo chtějí být zahrnováni do jejich činností. Zaměřují svoji energii směrem ven a potřebují ji také zvenčí dobíjet.

Cakirpaloglu uvádí, že převaha introvertního postoje způsobuje individuální upřednostnění svých subjektivních stavů a prožitků. Typičtí Introverti přenechávájí iniciativu na ostatních.

Nedávají své emoce a prožitky okamžitě najevo a rádi si své záležitosti řeší sami. Preferují hluboké vztahy a nemají moc blízkých přátel. Čakrt uvádí, že v komunikaci upřednostňují psaný text před rozhovorem, mohou si tak lépe rozvážit své odpovědi. Drží se v pozadí a upřednostňují klidná a tichá místa. Pocity štěstí nepotřebují nutně spojovat s ostatními a často si vystačí sami se sebou.

Svoji pozornost pak zaměřují směrem dovnitř a zevnitř se také dobíjejí Smyslové a Intuitivní vnímání Další dimenze systému MBTI typologie se týká toho, čeho si všimneme nejdříve a čemu věnujeme pozornost. Tato dimenze má význam z hlediska shromažďování dat a informací. Pokud se člověk setká s novou skutečností či okolností, musí na ni reagovat podle jejího dalšího vývoje a přizpůsobit se. Smysly S a Intuice N jsou pak iracionální funkce k získávání informací.

Jung , 22 o vnímání říká: Vnímáním rozumím celistvý souhrn mého uvědomění si zevních faktů, jež jsou mi dány pomocí funkce mých smyslů. Vnímání mi říká, že něco je; neříká mi, co to je, a také mi neříká jiné věci o tom něčem; pouze mi říká, že něco je. Lidé s preferencí smyslového vnímání se zajímají o fakta a důvěřují převážně prokazatelným věcem.

Řídí se zdravým selským rozumem a baví je dělat proveditelné věci. Důležitá je pro ně praktičnost, užitečnost a preciznost. Nemají rádi obecné teorie, abstrakce a různé spekulace. Rádi věci prověřují, vyzkoušejí a následně se opírají o odpozorované a osvědčené výsledky. Vajner uvádí, že tito lidé netouží po novotách a spoléhají na to, co je ověřeno v čase.

Nevadí jim rutina a vystačí si s tím, co již umějí. Lidé s preferencí smyslového vnímání raději věci uskuteční, než o nich donekonečna přemýšlejí.

Cítí se bezpečněji s oběma nohama na zemi a pokud se věci odchýlí od svého zaběhnutého způsobu, mohou se cítit ohroženi. K inspiraci mají nedůvěru a nevadí jim rutina. Naproti tomu lidé s preferencí intuitivního vnímání si neuvědomují a nevnímají realitu přímo, nýbrž uvažují nad budoucností a nad tím, co by mohlo být.

Tento typ se nejdříve zajímá o nápady a teprve potom věnuje pozornost faktům. Lidé s touto preferencí rádi řeší nové problémy a nesnášejí rutinu. Umějí číst mezi řády, hledají skryté významy a nové způsoby pohledu na věc. Získávání znalostí je baví pro ně samotné, nepotřebují jejich Nemají potíže s hypotézami a baví je formulovat nové zákonitosti. Jsou neustále puzeni k něčemu novému a chtějí být jedineční a nezaměnitelní.

Nezajímají se příliš o detaily a nemají rádi pedanterii Myšlení a Cítění Smyslovým a Intuitivním vnímáním bereme věci na vědomí. Dalším krokem je pak vyhodnocení, které z informací mají pro jedince význam a které nikoli. Tato dimenze má hodnotící funkci, přičemž existují dva způsoby, z nichž lidé vyvozují a stavějí své závěry: Myšlení T, Thinking a Cítění F, Feeling.

.